V hezkém Městském divadle v Novém Boru, proběhl od 28. do 30. května už 28. ročník oblastní postupové přehlídky Dospělí dětem 2010. Přehlídka má zde velkou tradici, pořadatelé v čele s ředitelem přehlídky Zdeňkem Rejnou jí věnují nebývalé úsilí, ale i finančních prostředků od řady sponzorů i státních úřadů. Vedle soutěžních souborů, jejichž zástupci zůstávají po celou dobu přehlídky, zde probíhá doprovodný program pro děti. Je tak smysluplně vyplněn čas mezi pohádkami, a také soubory, které sem zajíždějí, si možnosti zahrát si v Novém Boru cení. Však také přijíždějí z několika okolních krajů.
Letos jsme zde viděli: Divadelní klub mladých při Obchodní akademii z České lípy s pohádkou Jana Drdy Jak princezna hádala, až prohádala; DS Svatopluk Benešov jehož režisér Josef Pšenička zdramatizoval jednu z pohádek Josefa Lady Líný Honza; 1. Neratovická divadelní společnost sehrála ve výrazné úpravě pohádku Pták Ohnivák a liška Ryška od Jana Jílka; Mládežnický soubor při Mladé scéně Ústí nad Labem se představil s vlastní dramatizací Malého prince; Spolek divadelních ochotníků v Braníku přivezl taškařici Jak Honza překazil Luciferovi svatbu, kterou na cizí motivy napsal Mirek Hanuš; O ševci Ondrovi a komtesce Julince od Zdeňka Kozáka předvedl VeŠ Velký Šenov; a jako poslední sedmu soutěžních souborů uzavřel DS Karel Čapek z Děčína, který vystoupil s pohádkou Jaromíra Sypala Čertovy zlaťáky aneb O Vendulce a Vitouškovi. Nesoutěžně pak přehlídku uzavřel DS Ty-já-tr z Prahy s Pověstmi pro štěstí.
 Všechny soutěžní inscenace byly na slušné úrovni a především ve své scénografické a herecké složce kupodivu částečně překonaly některé značně problematické předlohy, na kterých však bohužel byly založeny. Jak Honza překazil Luciferovi svatbu, O ševci Ondrovi a komtesce Julince, a také Čertovy zlaťáky opravdu ani náhodou nemůžeme řadit k dramatickým skvostům. Škoda, že nedobrý dramaturgický základ, opět podtrhl stoličku souborům, které mohly díky své invenci i hereckým výkonům aspirovat na postupová místa. Podrobněji se proto dotknu jen inscenací, které odborná porota ve složení Eva Kodešová, Miki Vik a Jaroslav Kodeš doporučila do výběru na národní přehlídku Popelka.
Kristině Herzinové se podařilo zdramatizovat slavnou prózu A.S. Exupéryho Malý princ pro mládežnickou část souboru Mladá scéna. Literární základ dobře posloužil pro inscenaci, která dala přiměřený prostor pro začínající herce. Ti jsou režisérem Bohumilem Herzinou vedeni k přirozené tvorbě s akcentem na zvládnutí hereckého řemesla. Samotná inscenace je prosta výraznějších dramatických konfliktů, spíše se nese v lyrické rovině, nicméně je působivá ve své jevištní jednotnosti, uměřenosti a srozumitelnosti. Ocenili jsme velmi zajímavé výkony mladičké Elišky Vinické v roli Malého prince a Stanislava Görga v roli Pilota, i výtvarnou složku inscenace.
 Režisér, scénograf a choreograf inscenace J. Jílka Pták Ohnivák a liška Ryška Miroslav Král hru upravil tak, aby mu sloužila pro sdělení tématu, že celý život hledáme druhou polovinu sebe sama a nacházíme ji v tom, koho milujeme. Pro zdůraznění tohoto využívá režisér především výtvarnou složku inscenace. Sledujeme bizardní kostýmy, zvláštní světelné efekty podpořené kouřovou clonou, vše zabalené do tajemné hudby G. F.Höndela. Režisér pracuje s jevištním znakem a s výtvarnými symboly. V tom je inscenace nedostižná, ale také obtížněji srozumitelná. Sošné a deklamační herectví nenabízí jasně pochopitelné situace. Dobrá znalost pohádkové předlohy je na některých místech výhodou. I přes tyto výhrady sledujeme inscenaci pozorně, neboť má tajemství a jsme pohlceni atmosférou.
 Prodloužený divadelní víkend se v Novém Boru vydařil. Díky pořadatelům i faktu, že řada souborů na přehlídce setrvala po celou dobu, seděli v hledišti, zúčastňovali se rozborových seminářů v počtu nebývalém, až se muselo stát na chodbě, navštívili interpretační seminář, jakožto i scénografický. A nakonec si stihli zajít i do místního sklářského muzea v rámci muzejní noci.
 

Jaroslav Kodeš